Zajímavosti

Roku 1950 byl k příležitosti Dne horníků zřízen v jáchymovském lázeňském parku (naproti Radium paláci) pomník objevitelů radia, manželů Marie a Pierra Curieových. K slavnostnímu odhalení pomníku, který byl postaven nákladem 600 tisíc Kčs, nakonec nedošlo. Pomník navrhnul Ing. Václav Rajniš a akademický sochař, medailér a pedagog Karel Lidický zhotovil reliéf znázorňující ošetřování nemocného. Toto dílo, nazvané Milosrdenství, vzniklo již v letech 1942–1945 a získalo dokonce dvě ceny – Cenu země České za umění (1946) a 1. cenu Umělecké besedy (1947). Pod reliéfem byl vytesán text v tomto znění: „V rudách z tohoto místa v r. 1898 Marie Curie Sklodowská a Pierre Curie objevili prvek radium, aby sloužil životu: díky horníkům a vědě radiové prameny a léčba prozařováním přinášejí zdraví statisícům.“

Památník byl postaven na vydlážděné plošině. Skládal se z podstavce vysokého 50 cm a obdélníkové základny o rozměrech 970 x 480 cm, obložené žulovými deskami. Delší strana o rozměrech tohoto podstavce byla ve svahu zakončena opěrnou žulovou zídkou vysokou 65 cm. Na tomto podstavci se nacházel zděný objekt vysoký 295 cm s obdélníkovou základnou 658 x 106 cm, jenž byl postaven z plného cihelného zdiva, v průčelí a částečně z boků byl obložen deskami 50 x 50 cm z červeno-hnědého sliveneckého mramoru. Zadní strana byla obložena heraklitovými deskami s cementovou omítkou. V průčelí byl osazen 10 cm vystupující reliéf ze šedého sliveneckého mramoru o rozměrech 258 x 62,5 cm.

Pomník, jenž byl památkově chráněn od 3. května 1958 jako nemovitá kulturní památka, provázely od počátku potíže technického rázu. Časem bylo zjištěno, že desky pomníku nejsou provedeny z kvalitního kamene a začaly praskat. Proto bylo v roce 1966 přistoupeno k jeho rekonstrukci, neboť Jáchymov slavil hned tři významná výročí – 450 let od založení města, 250 let od založení první hornické školy a 60 let od založení radonových lázní a nemohl se nechat zahanbit špatným stavem pomníku. V neděli 12. června 1966 byl slavnostně odhalen památník manželů Curieovým, a to za účasti akademika prof. Františka Běhounka, prof. Otty Hahna, nositele Nobelovy ceny, a dalších vzácných hostů z Československa i ciziny.

Technický stav pomníku se však zhoršoval i nadále. V odborném posudku, vypracovaném v dubnu 1977, stálo, že pomník není zřejmě izolován proti působení povrchových vod, tekoucích při dešti ze svahu. Tyto povrchové vody vzlínaly do konstrukce a způsobily celkově rozrušení stávajícího zdiva včetně mramorových obkladů. Vzhledem ke kompaktnímu spojení reliéfu s konstrukčním zdivem se objevily již i v samotném reliéfu dvě velké vertikální trhliny. Tehdy se nabízely v podstatě dvě možnosti – umělecky hodnotný reliéf sejmout, zrestaurovat a umístit na jiném vhodném místě v Jáchymově, celý stávající objekt demolovat a uvolněné prostranství architektonicky dořešit nebo zřídit zcela nový památník. Roku 1978 byl památník podléhající povětrnostním vlivům demontován a reliéf uschován. V rámci obnovy se počítalo, že památník se bude nacházet na stejném místě, reliéf bude odlit z jiného trvanlivého materiálu a použije se text z původního památníku. Počítalo se, že nový pomník bude realizován podle návrhu akademického sochaře Karla Kuneše a architekta Marcela Šulce za cenu 250 tisíc Kčs. V roce 1980 však bylo dohodnuto, že odlitek Lidického reliéfu včetně návrhu na architektonické řešení podstavce provede akademický sochař Luděk Havelka za předběžnou cenu 200 tisíc Kčs. Obnova pomníku byla dokončena o 2 roky později a od té doby je pomník nedílnou součástí města, jehož historický vývoj je značně pohnutý.

Pavel Andrš, Státní okresní archiv Karlovy Vary